Duende

V pátek večer se v Galerii Mánes představila česká skupina Duende. "Miluji, když se lidi na koncertě smějí a tančí. Rád bych viděl v jejich očích štěstí," říká za kapelu Tomislav Zvardon.

Rozhovor s frontmanem kapely Duende Tomislavem Zvardonem na serveru kultura.idnes.cz

Jak vnímáte výstavní síň Mánes? Je z vašeho pohledu něčím specifická?

Určitě, je to pro mne stále Mecca vytvarného umění... Stalé ji tak vnímam. Prostě

vystavovat/ hrát v Mánesu a zemřít. Možná by si Mánes zasloužil trochu rekonstrukce.

Co ve Vás vzbuzuje slovo "play"?

Mám to slovo spojené s přehráváním a nahráváním ... Když se spustí "Play", je potřeba začít hrát!

Hrajete si rád?

Určitě, už od dětství nedělám nic jiného a snad mi to zůstane na pořád.

Který hudební nástroj je vám nejbližší a proč?

Mám rád snad všechny nástroje, poslední dobou jsem si zvláště zamiloval různé etnické nástroje z Afriky anebo Jižní Ameriky.... Ale asi nejvíc mám rád kytaru. Fascinuje mne její zvuková rozmanitost. A taky fakt, že je to nástroj, na který se dá hrát velmi jednoduše, ale i virtuózně. Od hospody až po koncertní síně.

K čemu, myslíte, dokáže inspirovat poslech hudby obecně?

Myslím, že je to dosti individuální, každopádně dokáže vyvolat emoce, které člověk normálně skrývá. Některé kladné, některé záporné. Pak už záleží na člověku. Například malíře může hudba inspirovat k obrazu a pekař peče housky s větší radostí. A z řidiče kliďase se může stát Miki Lauda... Prostě emoce.

Co byste si přál, aby v lidech vyvolala právě vaše hudba?

Chtěl bych, aby se na chvíli zastavili a nechali unést každý svým příběhem. Miluji, když se lidi na koncertě smějí a tančí. Rád bych viděl v jejich očích štěstí.

Co považujete vy za svůj dosavadní nejhezčí umělecký zážitek?

Jako dítě jsem viděl výstavu Adofa Borna, dodnes mám z toho mrazení na zádech a miluji jeho kresby. V součastnosti byl pro mne obrovský zážitek koncert dnes už zesnulého Joe Zawinulla.

ZDROJ: kultura.idnes.cz

AUTOŘI: organizátoři Play

---

Podělte se o tento článek se svými přáteli