World Wide Web (WWW, také pouze zkráceně web), ve volném překladu „celosvětová pavučina“, je označení pro aplikace internetového protokolu HTTP. Je tím myšlena soustava propojených hypertextových dokumentů.

V češtině se slovo web často používá nejen pro označení celosvětové sítě dokumentů, ale také pro označení jednotlivé soustavy dokumentů dostupných na tomtéž webovém serveru nebo na téže internetové doméně nejnižšího stupně (internetové stránce).

Dokumenty umístěné na počítačových serverech jsou adresovány pomocí URL, jehož součástí je i doména a jméno počítače. Název naprosté většiny těchto serverů začíná zkratkou www, i když je možné používat libovolné jméno vyhovující pravidlům URL. Protokol HTTP je dnes již používán i pro přenos jiných dokumentů, než jen souborů ve tvaru HTML a výraz World Wide Web se postupně stává pro laickou veřejnost synonymem pro internetové aplikace.

Autorem Webu je Tim Berners-Lee, který jej vytvořil při svém působení v CERNu. Navrhl jazyk HTML a protokol HTTP, napsal první webový prohlížeč WorldWideWeb a koncem roku 1990 spustil první webový server na světě info.cern.ch. V říjnu roku 1994 založil World Wide Web Consortium (W3C), které dohlíží na další vývoj Webu.

INTERNET

Internet je celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí („síť sítí“), ve kterých mezi sebou počítače komunikují pomocí rodiny protokolů TCP/IP. Společným cílem všech lidí využívajících Internet je bezproblémová komunikace (výměna dat).

Nejznámější službou poskytovanou v rámci Internetu je WWW (kombinace textu, grafiky a multimédií propojených hypertextovými odkazy) a e-mail (elektronická pošta), avšak nalezneme v něm i desítky dalších. Laici někdy spojují pojmy WWW a Internet, i když WWW je jen jednou z mnoha služeb, které na Internetu nalezneme.

Internet jsou volně propojené počítačové sítě, které spojují jeho jednotlivé síťové uzly. Uzlem může být počítač, ale i specializované zařízení (například router). Každý počítač připojený k internetu má v rámci rodiny protokolů TCP/IP svoji IP adresu. Pro snadnější zapamatování se místo IP adres používají doménová jména, například: www.seznam.cz 

Slovo Internet pochází z mezinárodní (původně latinské) předpony inter (česky mezi) a anglického slova net (network, česky síť). Původně šlo o označení jedné ze sítí připojených k Internetu, avšak došlo k zobecnění pojmu, který dnes označuje celou síť.

ORIENTACE NA INTERNETU

Většina zajímavých informací je na Internetu soustředěna do WWW (webové stránky). Pro usnadnění orientace ve stránkách vznikly specializované služby. Abychom se dostali k informacím, které hledáme, používáme tzv. odkazy.

Nejznámějšími službami, které systematicky s odkazy pracují, jsou:

• INTERNETOVÝ KATALOG – seznam logicky roztříděných odkazů, udržovaný obvykle ručně. Například: 
  - Seznam.cz – katalog (obsahuje i vyhledávač)
  - Centrum.cz
  - Yahoo.com – katalog (obsahuje i vyhledávač)

• INTERNETOVÝ VYHLEDÁVAČ – automatizovaný systém pro hledání odkazů podle výskytu zadaných slov. Například: 
  - Bing.com
  - Google.com
  - search.seznam.cz - Zahraniční vyhledávání zajišťují technologie od Bing.com
  - Jyxo.cz

ZÁKLADNÍ SLUŽBY INTERNETU

V rámci Internetu mohou uživatelé využívat mnoho služeb. Služby jsou zajišťovány počítačovými programy a programy navzájem komunikují pomocí protokolů. Protokoly jsou obvykle definovány v dokumentech RFC, které nejsou normami, ale spíše doporučeními, které se všichni snaží dodržovat, aby dosáhli bezproblémové komunikace. Dobrovolnost dodržování těchto dokumentů a jejich snaha o jejich naplňování odpovídají podstatě svobodného fungování samotného Internetu.

Mezi základní služby Internetu patří:

• WWW - systém webových stránek zobrazovaných pomocí webového prohlížeče
  - běžně používá protokol HTTP
  - pro zabezpečený přenos používá protokol HTTPS
• E-mail - elektronická pošta
  - pro přenos zpráv používá protokol SMTP
  - pro komunikaci s poštovními programy používá protokoly POP3, IMAP
• Instant messaging - online (přímá, živá) komunikace mezi uživateli
  - využívá nejrůznější protokoly
  - aplikace se někdy jmenují stejně, jako protokol (ICQ, Jabber, …)
• VoIP - telefonování pomocí Internetu 
  - SIP
  - Skype – proprietární protokol
• FTP - přenos souborů 
  - služba se jmenuje stejně, jako protokol
  - pro přenos souborů se využívá též protokol HTTP
• DNS - domény (systém jmen počítačů pro snadnější zapamatování) 
  využívá stejnojmenný protokol
• sdílení souborů
  - NFS, GFS, AFS, …
  - protokol SMB - sdílení v sítích s Microsoft Windows
• připojení ke vzdálenému počítači
  - Telnet - klasický textový terminálový přístup
  - SSH - zabezpečená náhrada protokolu telnet
  - VNC - připojení ke grafickému uživatelskému prostředí
  - RDP - připojení ke grafickému uživatelskému prostředí v Microsoft Windows (proprietární protokol)
• služební protokoly
  - DHCP - automatická konfigurace stanic pro komunikaci v sítích s TCP/IP
  - SNMP - správa a monitorování síťových prvků
• a další služby a protokoly (online hry, …)

ZPŮSOBY PŘIPOJENÍ K INTERNETU

V současnosti existuje několik možností pro připojení počítače k Internetu:

• telefonní linka (majitelem linky je telefonní operátor)
  - využívá se modem
  - dříve se používalo vytáčené připojení, později ISDN a dnes různé varianty DSL
  - někdy je linka vyhrazena pouze pro datové přenosy
• přípojka kabelové televize
• bezdrátová datová síť
  - satelitní síť
  - mobilní telefonní síť
  - Wi-Fi
• pomocí elektrické rozvodné sítě
• a další možnosti

O kvalitě připojení rozhoduje:

• agregace (tj. kolik uživatelů sdílí jednu linku)
• doba odezvy (dlouhé odezvy mohou mít negativní vliv např. při internetové telefonii)
• rychlost připojení poslední míle
• technologie použitá pro připojení poslední míle